Žáci 2.A ZŠ Eden besedovali o tom, jak se žije s postižením

Do naší školy nechodí žáci s handicapem, ale při hodinách plavání se u bazénu setkáváme s vozíčkáři i s dospělými, kteří se chovají jinak a mají doprovod. Také na škole v přírodě jsme vloni byli společně s dětmi zdravotně postiženými. Fandili jsme jim při závodech a tancovali na karnevalu.

Na besedě v knihovně jsme si povídali o tom, jak těžké to mají lidé nevidomí, neslyšící a vozíčkáři. Nevidomí se učí chodit se slepeckou holí, čtou pomocí Brailova písma. U některých věcí jim napovídá sluch. Ukazovali jsme si, jak můžeme být lidem nápomocni, třeba při přecházení vozovky. Neslyšící lidé se domlouvají pomocí znakové řeči. Němí lidé to mají velmi složité, protože jim málokdo rozumí.

Také jsme si povídali o lidech, kteří jsou odkázáni na vozík. Jak překonávají různé překážky (např. schody), jak sportují, cestují ….

Sami jsme si mohli vyzkoušet chůzi se slepeckou holí. Četli jsme si v knize s Brailovým písmem, zkoušeli jsme poznat obrázek pouze hmatem. Stránky knihy „ Mach a Šebestová“ byly plné vystouplých znaků, bez obrázků. Seznámili jsme se s psacím strojem pro nevidomé a napsali si sami písmeno. Není to vůbec jednoduché. Také jsme se dozvěděli o knihách,  ve kterých si můžeme přečíst příběhy dětských hrdinů, kteří se potýkají s nějakým  handicapem. Beseda  v knihovně byla velice zajímavá a poučná. Slíbili jsme si, že si budeme chránit svoje zdraví a také se dále budeme učit pomáhat těm, kteří naši pomoc přivítají. 
Spolužák Adam nám ještě vyprávěl, jak navštívil „Neviditelnou výstavu“, kde se pohyboval  potmě jen pomocí hmatu a sluchu.  
                                                
S pomocí maminky  zapsal  Martin Chmel, žák 2. třídy ZŠ Eden