Vnitřní prostředí v českých domácnostech je alarmující

Měření koncentrace oxidu uhličitého (CO2) a těkavých organických látek (VOC) či hodnot relativní vlhkosti a teploty bylo určené ke srovnání kvality vzduchu v bytech ve staré zástavbě, panelovém domě, novostavbě a v energeticky úsporných projektech s automatickým systémem řízeného větrání s rekuperací tepla. Aby byly výsledky co nejprůkaznější, lišily se vybrané budovy nejen lokalitou, ale také způsoby zateplení a technikou větrání. „K tomuto experimentu jsme přistoupili, abychom zjistili skutečný stav vnitřního prostředí v českých domácnostech. Výsledky, ovlivněné konstrukcí obálky budovy, kvalitou oken a zateplení a zejména způsobem ventilace, byly místy opravdu alarmující. Dá se tak na nich velmi dobře demonstrovat, jak rychle se ve vaší domácnosti vytvoří nezdravé, až toxické mikroklima, které přispívá ke vzniku tzv. syndromu nezdravých budov. A před tím byste se měli mít na pozoru! Nevyvolává totiž jen bolest hlavy či únavu, ale může přispět ke vzniku astmatu nebo závažnějších onemocnění,“ varuje Petr Valeš, produktový manažer JRD. „Zcela běžně například koncentrace oxidu uhličitého v noci stoupala přes 3 000 ppm (graf 1) oproti doporučené hodnotě pro vnitřní prostředí 1 500 ppm: čtyřčlenná rodina tuto normovou hodnotu překonala (v nevětraném pokoji o velikosti cca 30 m2) již za 1,5 hod, dvě děti ve svém 10metrovém pokoji pak za 2,5 hod. (graf 1). A spolu s tím rostla i teplota a koncentrace potenciálně karcinogenních těkavých látek (graf 2), jež se následně držela na extrémně vysokých hodnotách – přesahovala hranici 200, která je zdraví škodlivá. Maximální doporučená hodnota pro index VOC v interiérech je 100.“

Chcete žít zdravě? Sportujte, dobře se stravujte a… větrejte!
V hodnocených domácnostech bez správné techniky ventilace či spuštěného systému řízeného větrání se naměřené veličiny pohybovaly mimo rámec, který je ideální pro zajištění zdravého vnitřního prostředí. Jediným řešením bylo nastavení správného způsobu větrání: to ale není nic lehkého. „V prvé řadě byste si měli pořídit čidla, jež zachycují hodnoty CO2, těkavých látek nebo relativní vlhkosti, a poté zkoušet různé intervaly větrání otevřenými okny či ventilací. Pravidlem navíc zůstává, že většina domácností bez vzduchotechnického systému raději vymění čerstvý vzduch za komfort, který by otevíráním oken ztratila. Copak by se vám chtělo nárazově větrat nejméně jednou za hodinu, a to i v nejtřeskutějších zimních mrazech? Nevadily by vám vyšší náklady na vytápění, průvan, zhoršení akustické pohody nebo zvýšená prašnost?“ ptá se Jan Řežáb, majitel JRD. „Nejefektivnější je samozřejmě využití systému řízeného větrání s rekuperací tepla a prachovými filtry. Ten slouží nejen k optimální náhradě vydýchaného vzduchu za čerstvý, ale přispívá také k zajištění stabilní pobytové teploty kolem 21 °C a zdravých hodnot relativní vlhkosti mezi 40 až 60 % (závislých na cirkulaci vzduchu a nepřetápění interiéru). Daný systém však má dvě významná „ale“: není dosud příliš rozšířený (a to ani u moderních novostaveb), a musí být správně používán: tedy především spuštěn.“ Měření v bytě s řízeným větráním, které ovšem bylo vypnuté, ukázalo, že při spánku matky s dítětem v ložnici o ploše 12 m2 se zavřenými okny a dveřmi hodnota ppm vystoupala již za první hodinu o 100 % a do rána téměř atakovala kritickou hranici 5 000 (graf 3). Naopak měření v bytě se zapnutým řízeným větráním s rekuperací tepla prokázalo, že hodnota CO2 se po celou noc v pokoji se dvěma spícími dětmi pohybovala s rezervou pod normovou hranicí 1 500 ppm (graf 4).
„Cílem našeho experimentu bylo také zjistit, jak lidé aspekty zdravého bydlení vnímají a nakolik je řeší. Ukázalo se, že povědomí je stále malé, ale jakmile si rodiny mohly ve vlastní domácnosti kvalitu vnitřního prostředí samy změřit a ověřit, rázem jejich zájem markantně vzrostl. Některé si obratem pořídily přístroje a čidla na měření, další začaly mnohem lépe a efektivněji využívat vzduchotechniku ve svém bytě,“ shrnuje celý projekt Jan Řežáb a doplňuje: „A mohu potvrdit, že vlastní měření je vždy nejpřesvědčivější. U sebe doma i na chalupě průběžně monitoruji hodnoty CO2 i těkavých látek a veškeré poznatky se pak snažím promítnout do námětů na další vylepšení zdravého prostředí v bytech JRD.“ 
Produktový manažer JRD Petr Valeš ještě dodává: „Kvalitní vnitřní prostředí v budovách je pro lidské zdraví velmi důležité. Nejlépe ho dokážou zajistit energeticky úsporné stavby s moderními technologiemi řízeného větrání. Takové bydlení lidem navíc přinese i značnou úsporu nákladů na vytápění, což se při aktuálním i očekávaném růstu cen energií více než hodí. A ušetřit se dají tisíce! Například roční náklady na vytápění plynem se ve zděném, nezatepleném rodinném domě s okny s dvojskly a bez řízeného větrání pohybují kolem 50 000 Kč. Nový pasivní, vzduchotěsný rodinný dům s trojskly a nuceným větráním s rekuperací tepla má oproti tomu náklady na vytápění za rok pouhých 6 000 Kč.“

Správné větrání ovšem nestačí! Nepřetápějte, využívejte přírodní materiály a dbejte na akustický komfort
K zajištění opravdu zdravého vnitřního prostředí, ale nesmíte zapomínat ani na pasivní stínění, akustický komfort a přírodní, nejlépe certifikované materiály. Tušíte, kolik jedů, které vdechujete v podobě uvolňujících se těkavých organických látek, můžete mít ve své domácnosti: v nábytku, čalounění, kobercích, čisticích prostředcích, vonných svíčkách nebo dokonce v hračkách svých dětí? Pokud si pod nimi umíte představit formaldehyd, aceton, naftalen, benzen nebo toluen, pak víte, proč byste měli mít důvod k obavám. A ještě horší zpráva je, že určité koncentrace nebezpečných, potenciálně karcinogenních látek se totiž nezbavíte ani správnou ventilací: musíte se rovněž více zajímat o materiály, kterými se obklopujete. A co akustický diskomfort? Uvažovali jste někdy o tom, že může mít trvalé následky na vaše zdraví? Právě kvůli rozšíření osvěty o zdravém bydlení JRD navázala spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB). Z jejich vzájemné součinnosti vzešel například návrh nové skladby podlahy, splňující požadavky na nejvyšší třídu zvukové izolace TZZI II dle v té době platné ČSN 73 0532 (kročejová neprůzvučnost nižší než 42 dB), kterou developer následně zrealizoval ve svém projektu Zelená Libuš. Výsledky měření akustického komfortu ve zdejším interiéru byly až o 20 dB lepší než závazná hodnota 55 dB požadovaná normou. „Zkušenosti z praxe i výzkumu ukazují, že dodržení základních požadavků na kročejovou neprůzvučnost nemusí části uživatelů obytných budov zajistit dostatečný akustický komfort. Navrhování a realizace podlah na doporučené hodnoty, které jsou výrazně přísnější, může situaci podstatně vylepšit. My jsme se spolu se společností JRD zabývali i eliminací nežádoucího dunění podlah, jež se projevuje zvláště ve spojení s chůzí na boso a bývá častým předmětem stížností,“ konstatuje Jiří Nováček, vedoucí akustické laboratoře UCEEB.