Střídání letního a zimního času úspory již téměř nepřináší
Úspory, kvůli kterým byl v minulosti zaveden letní čas, jsou v současnosti pro ekonomiku zanedbatelné. Vyplývá to z výpočtů analytika České spořitelny Michala Skořepy. Peněžní hodnota roční úspory elektřiny díky posunu času vychází na zhruba 30 milionů korun, to je řádově necelá jedna tisícina procenta HDP.
Úsporu Skořepa převedl i na pracovní dobu. „Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Odtud plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle," uvedl. Podle něho je tedy zachování časových posunů ukázkou toho, „jak se něco, co už ztratilo smysl, ruší těžce jen proto, že to bylo kdysi zavedeno."
Vláda v polovině října rozhodla, že letní čas se bude zavádět i v dalších pěti letech. Začínat bude o poslední březnové neděli, končit na sklonku října. Teď čeká Česko přechod na zimní čas ze soboty 29. října na neděli 30. října.
Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. V České republice se letní čas trvale zavedl v roce 1979 nařízením vlády. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, od následujícího roku se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.
Zrušit střídání zimního a letního času se snaží iniciativa kolem senátora Petra Šilara (KDU-ČSL) s názvem For Only One Time (Pro pouze jeden čas). Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy kvůli energetickým úsporám. Ty jsou již v současnosti minimální, což přiznala i Evropská komise i české ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kritici poukazují na to, že náhlá změna rozbíjí vnitřní biorytmus, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci. Podle některých vědců tato změna také zvyšuje riziko rakoviny, obezity nebo deprese.
