Od ledna budou obce povinně třídit bioodpad, některé s problémy
Od Nového roku budou obce a města muset kromě sběru papíru, plastů a skla zajistit i třídění bioodpadu. Jde třeba o slupky z ovoce a zeleniny, větve, trávu nebo rostlinný odpad z kuchyní. Vyplývá to z návrhu vyhlášky k třídění odpadu, který poslalo ministerstvo životního prostředí do připomínkového řízení. Některé obce mohou mít s vyhláškou problém, v řadě měst ale sběr už několik let funguje. Podle odborníků by se nicméně mělo vyřešit následné využití kompostů v zemědělské půdě.
Obce si mohou zvolit, jak bude sběrná síť vypadat. Lidé mohou dát tento odpad do hnědých popelnic, svých kompostů nebo ho odnést do sběrného dvora. Kolik má takových míst v obci fungovat, určeno ale není. Systém shromažďování, sběru, přepravy a dalšího odstraňování komunálních odpadů si mají obce stanovit samy ve vyhlášce. Povinnost má platit od dubna do října. Bioodpad přitom tvoří až polovinu komunálního odpadu.
Skončit může v kompostárnách nebo některé jeho části v bioplynových stanicích. S těmi je ale podle starosty Velkého Oseku a zástupce Svazu měst a obcí Pavla Drahovzala problém hlavně tam, kde v regionu nejsou funkční zpracovatelské stanice. Potíže mohou mít prý tisíce obcí. Podle šéfa České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky vyhláška dává obcím volnost. "Rozumné obce, které chtějí odklonit tuto část ze směsného komunálu, tak už do toho šly dobrovolně a funguje to," řekl ČTK.
Původně chtělo MŽP hnědé popelnice na odpad všude, od nich ale vzhledem k nákladnosti zatím ustoupilo. Obce by totiž velké investice do sběrného systému krátce po volbách těžko řešily. Havelka i Drahovzal se shodují, že MŽP by mělo s resortem zemědělství připravit plán pro využívání kompostů, produktů z kompostáren a bioplynových stanic, pro zemědělskou půdu.
"Chybí tady ale jakákoliv motivace zemědělců," konstatoval Havelka. Ministerstva už podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové o tom jednala. "Máme informace, že v ČR lze zapracovat do zemědělské půdy až stovky tisíc tun kompostu. Nemáme proto obavy, že by nebylo možné množství vytříděného BRKO přepracovaného na kompost vhodný na zemědělské půdy využít," reagovala.
V minulých šesti letech čerpala města a obce z evropských fondů na nakládání s odpady téměř 14 miliard korun. V novém programovém období si mohou sáhnout na téměř šest miliard, které budou určeny právě na zařízení pro materiálové využití odpadů, sběr, třídění a úpravu odpadů.
Stotisícový Hradec Králové začal svoz rostlinné biomasy prostřednictvím takzvaných hnědých popelnic budovat před deseti lety, zapojeno je asi osm tisíc domácností. Služba je pro občany zdarma. Kompost, který vznikne z rostlinné biomasy, slouží opět městu. Hradecké technické služby ho používají například při sázení stromů či zeleně ve městě.
Dlouholeté zkušenosti mají s tříděním bioodpadu v Semilech, kde se bioodpad třídí na sídlištích do speciálních hnědých popelnic, majitelé rodinných domů třídí do kompostérů. Město má vlastní kompostárnu. Speciální popelnice má i Česká Lípa. V Jablonci nad Nisou zatím čekají na prováděcí vyhlášku. "Zatím situaci řešíme tak, že občanům umožňujeme bioodpad bezplatně odevzdat ve sběrných dvorech a také v rámci sezonních svozů bioodpadu," řekla ČTK mluvčí jabloneckého magistrátu Markéta Hozová. Brno plánuje rozmístit pro bioodpad přes tři tisíce kompostérů. Konkrétně jde o tři tisíce individuálních a 120 komunitních kompostérů.
zdroj: ČTK
