Nejstarší archeologické nálezy v Praze 10 byly objeveny v Rennerově pískovně (založena na konci 19. století) a v zahradnictví pana Voláka, v prostoru dnešních ulic U Seřadiště, Na Louži a Obloukové. Jde o zbytky osady tzv. lineární kultury, jež byly nalezeny v letech 1900 až 1910. Lidé žijící v této době byli prvními zemědělci ve střední Evropě. Používali nástroje, které vyráběli z kamene, kostí a dřeva. Jejich nádoby z vypálené hlíny zdobené rytinami patří mezi naši nejstarší keramiku. Osady, ve kterých žili, sestávaly ze čtyř až pěti domů, v každém domě bydlela vždy jedna rodina.
Nejstarší dochovanou stavbou na území Prahy 10 je původně románský kostel Narození Panny Marie. První zmínka o kostelu pochází z roku 1350, jeho vznik lze však datovat již do 12. století. Na přelomu 14. a 15. století byla tehdy románská apsida nahrazena malým gotickým presbytářem s klenbou. V barokní době byla ke kostelu přistavěna předsíň a byly upraveny záklenky oken. Ještě v 18. století měla loď kostela malovaný rákosový strop. Dnešní plackové klenby kostel získal až roku 1835. Roku 1861 byla loď vyzdobena ornamenty, stěny presbytáře okrášlila malovaná červená drapérie a na hladký gotický svorník presbytářové klenby byl namalován weidenheimský erb. Radikálně podobu kostela zasáhla obnova z let 1876 – 1880, kterou vedl známý architekt A. Braum ve spolupráci s architektem B. Münzbergerem. Při obnově kostela byla odstraněna řada barokních a klasicistních prvků, největším zásahem bylo stržení původní románské věže, která byla již několik let staticky narušena. Původní věž nahradila věž v novorománském slohu.
Nejstarší dochovanou zástavbou starých Vršovic jsou domky Pod Stupni 6, 8 a 10, č.p. 144, 11 a 59. Význam těchto prostých stavení tkví v jejich historické hodnotě, stavení byla zaznamenána ve Stabilním katastru, původním registru veškerého pozemkového fondu v Rakouském císařství, v první polovině 19. století. Domy se nacházejí v bývalém centru obce a jsou jedním z mála dokladů malebné podoby původní vršovické zástavby.
Nejvyšším místem na území Prahy 10 je vrch Bohdalec. Vrch Bohdalec leží na rozhraní Michle a Vršovic. Jeho nadmořská výška je 273 metrů a kromě lesoparku je na něm převážně rezidenční zástavba.
Největším parkem na území Prahy 10 je Malešický park. Malešický park byl vybudován současně s přilehlým sídlištěm v 70. letech minulého století. Jeho rozloha činí přibližně 9 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 265 m. V současné době probíhá revitalizace parku podpořená z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Operační program Praha Konkurenceschopnost. Revitalizace má za cíl vytvořit v Malešickém parku plochy vhodné
pro aktivní i pasivní trávení volného času.
Nejhojnějším ptákem v Praze 10 je pěnkava obecná, která patří mezi naše nejrozšířenější a nejpočetnější ptačí druhy. Pěnkava obecná je převážně semenožravá, u mláďat však hraje významnou složku potravy i hmyz. Hnízdí v hustých keřích nebo na stromech, kde si staví úhledné hnízdo maskované mechem a lišejníkem.
Nejvýznamnějším potokem Prahy 10 je Botič, který protéká Záběhlicemi, historickou osadou Práče, Michlí i Vršovicemi. Místo, kde potok pramení, je nejasné. Dochované písemnosti hovoří o tom, že má prameny v Okrouhlíku, jiné říkají, že jeho druhým zdrojem je Samkův rybník. Plocha jeho povodí je téměř 135 km2. Jeho délka je 33,5 kilometrů a na konci své cesty se vlévá do Vltavy u železničního mostu na Výtoni. Nejvýznamnější přírodní památkou Botiče jsou přirozené meandry s několika tůněmi, které jsou památkově chráněny. Zachovala se tu původní rostlinná společenstva a břehové porosty tvoří výhradně pobřežní ptačincové olšiny.
